V polských prezidentských volbách slaví vítězství Karol Nawrocki, nezávislý kandidát podporovaný opoziční stranou Právo a spravedlnost (PiS). Jak to celkově zahýbá s polskou domácí i zahraniční politikou?
Neskrývaná radost liberálního tábora a Občanské platformy netrvala dlouho. Chvilku se Donald Tusk domníval, že vítězem voleb je Rafał Trzaskowski. Mimořádně těsné prezidentské volby však nakonec opanoval Karel Nawrocki, nacionalisticky orientovaný katolík a euroskeptik. Trzaskowski, starosta Varšavy a kandidát Občanské platformy nijak neskrýval své zklamání z porážky, stejně jako premiér Donald Tusk. Nawrockému výrazným způsobem pomohli ve volbě mladí a také mnohdy často vzdělaní voliči, kteří možná překvapivě nedali přednost liberálnímu kandidátovi, ale právě konzervativnímu. Mladí voliči oslyšeli řadu incidentů či kauz, které jsou spojené právě s novou hlavou státu. Povolební vystřízlivění pak ukazuje na to, že se i v Polsku uplatnila (zatím jen na prezidentském postu) národně konzervativní ideologie.
Proti NATO i EU
Nawrocki, kterého z Bílého domu horlivě podporoval také Donald Trump, se netají tím, že je nutné oslabit vazby na EU, vymezovat se kriticky vůči NATO a usilovat o znovuoživení formátu skomírající V4. Postavil se rovněž proti budoucímu vstupu Ukrajiny do EU. Nicméně je třeba také druhým dechem dodat, že zvolení Nawrockého prezidentem v podstatě nedává přílišné naděje ani na liberalizaci dosavadních přísných potratových pravidel. A to je v Polsku více než třaskavé téma.
Spokojený Orbán
Připomíná to ve svých důsledcích v mnoha ohledech Viktora Orbána, s nímž chce mít Nawrocki nadstandardní vztahy. Ostatně sám maďarský premiér označil Nawrockého volební triumf za „fantasticky dobrý“. Vítěz voleb může významněji zkomplikovat vládnutí Tuskovi, což by samozřejmě plně vyhovovalo PiS. Nově zvolený prezident totiž může vetovat některé návrhy, které například souvisí s větší nezávislostí justice, ale i další, jež jsou navázány na EU. Tedy přesně podle vzoru svého předchůdce Andrzeje Dudy, který byl sice politicky poplatný PiS, nicméně nepoužíval tento nástroj až tak často. Jako problém se jeví fakt, že vládě chybí třípětinová parlamentní většina, která je potřebná k přehlasování takového veta. Tuskova proevropská agenda tak může být ohrožena.
Tuskovy problémy
A nový prezident může použít ještě jiný způsob brzdění vládních návrhů. Může je postoupit Ústavnímu soudu k přezkumu. A to přirozeně nějakou dobu trvá. Navíc zde neopomiňme důležitou skutečnost: všichni jeho členové byli jmenováni ještě předchozími parlamenty, v nichž měla převahu nyní opoziční PiS.
To Nawrocki by mohl sáhnout k tomuto nástroji daleko častěji. Navíc by se ve vybraných případech pasoval za politika, který naopak zabraňuje z jeho pohledu škodlivým návrhům, jež pocházejí z dílny současné vlády, která podle něho příliš „poklonkuje“ EU. Současně by tím veřejně káral vládu Donalda Tuska, již by cíleně destabilizoval a okopával jí kotníky při každé vhodné příležitosti. PiS bude zcela určitě prezentovat Nawrockého vítězství jako veřejné odmítnutí Tuskovy progresivní a liberální agendy. V případě otřesu Tuskova kabinetu by se mohla za vhodné konstelace politických sil se svými spojenci pokusit vládu v parlamentu svrhnout.
Že je to nepravděpodobný scénář? Možná ne tak docela. PiS by se mohla spojit s krajně pravicovou a euroskeptickou stranou Nová naděje Sławomira Mentzena, pak ještě jedním dalším partnerem a tato „protivládní skupina“ by měla v polském Sejmu teoreticky většinu. Mentzen to zatím odmítá, faktem však je, že překryv voličů mezi Novou nadějí a PiS je velký, což ostatně dokladují právě skončené prezidentské volby. Téměř 90 % Mentzenových voličů z prvního kola podpořilo Nawrockého v kole druhém. Ve vypjatém povolebním ovzduší, kdy z některých úst začínají padat pochybnosti o další existenci současného kabinetu, vyzval Tusk k hlasování o důvěře vlády. Chce se po prezidentských volbách přesvědčit o loajalitě menších vládních partnerů a současně vyloučit jejich nežádoucí přechod k opozici.
Pokračování sporů s EU?
Zvolení Nawrockého by mohlo ale přinést ve svých důsledcích také další problémy s EU, které s ní Varšava ještě nedávno měla. V letech 2015-2023 byla v Polsku u moci PiS, která čelila kritice za provedenou reformu soudního systému. EU vyjádřila několikrát obavy o stav demokracie v Polsku a také varovala před možnou demontáží právního státu. Polsko tak muselo zaplatit pokutu přes 320 milionů eur. Tyto problémy mohou znovu ožít se stejnou či větší intenzitou. A to by nebyla dobrá vizitka pro Tuskovu vládu.
Polský případ nám názorně ukazuje, že národně konzervativní ideologie v Evropě zapouští hlouběji své kořeny. Je to současně velké povzbuzení pro další zastánce tohoto proudu v Evropě. Těsné výsledky prezidentských voleb pak dokládají hluboce rozdělenou polskou společnost. Zůstává s velkým otazníkem, zda se podaří v Polsku v příštích volbách uhájit pevný proevropský kurz a liberální demokracii. Před několika lety bychom určitě řekli, že ano, nicméně dnes už na to po prezidentských volbách sázet s jistotou nelze. Polsku totiž hrozí, že se může posunout hodně doprava.
Autor/Licence fotografie: Free for use under the Pixabay Content License